Antibiotika vs. zdravá střeva

V tomto článku bych se chtěl vyjádřit ke stále častěji probíranému tématu a to konkrétně léčba nemoci pomocí antibiotik ve vztahu k jejich působení na střevní mikroflóru.
Období chladných a studených zimních měsíců je (snad) u konce a i když si počasí v posledních dnech dělá, co chce, spoustě z nás se nějaká ta nemoc nevyhne. Smutnou skutečností je pak to, že mnoho lékařů předepíše jako snadné a bezstarostné řešení právě antibiotika. Nechci hanit jejich klady a fakt, že se jedná o převratný průlom v medicíně, který byl ku prospěchu ve mnohých případech, které by dost možná skončily i smrtí. Terapie pomocí nich však mnohdy není nutná a obnáší kromě pozitiva uzdravení se také mnohá negativa. To zejména ve vztahu k naší střevní mikroflóře, která je hustě osídlena nejrůznějšími bakteriemi, které se podílí na trávení a rozkladu potravy. Narušení rovnováhy tohoto křehkého systému může mít pak za následek sníženou imunitu, poruchy příjmu potravy, s tím spojené průjmy a zvýšenou celkovou náchylnost organizmu na všudypřítomné toxické látky.

• Co to jsou antibiotika?
• Jak se dělí?
• Jaké jsou jejich nežádoucí účinky?
• Dá se nějak podpořit zdraví střevní mikroflóry v případě jejich užívání?

Těmto otázkám se budeme věnovat a pokusíme si je zodpovědět.

Obrázek 1: Střevní mikrobiom, zdroj: https://fotky-foto.cz/fotobanka/strevni-bakterie-mikrobiom(4-153580758)/

Obecná charakteristika antibiotik

Celkové zdraví člověka je přímo závislé na zdravé střevní mikroflóře. Pokud by došlo k jejímu narušení, případně naprostému usmrcení, je lidský organizmus náchylný a dá se říct otevřený k přístupu patogenních látek, které budou způsobovat nemoc.
Antibiotika jako taková jsou látky, které byly původně získány jako přírodní produkty mikroorganizmů. Užívají se k prevenci nebo léčbě infekčních (nikoliv virových) onemocnění. Jejich objev představoval průlom v oblasti medicíny, zachránila statisíce, spíše miliony životů. Jejich prapůvod je úzce spojen s objevením penicilinu. Zasloužil se o to vědec Alexander Fleming, který později dostal Nobelovu cenu. V dnešní době jsou většinou připravována chemickou cestou. Jejich účinek by měl být úzce specifický, nikoliv obecný, jako je tomu v případě širokospektrých antibiotik. Užívají se orálně, injekčně, nebo místně ve formě mastí a gelů.

Dělení antibiotik

Podle spektra účinnosti

Základní dělení je na úzké spektrum působení a široké. Antibiotika působící na úzké spektrum jsou cílena na určitý, úzce specifikovaný kmen mikroorganizmů, zatímco širokospektrá na široké spektrum, ostatně jak název napovídá. Antibiotika působící na úzké spektrum jsou šetrnější pro lidský organizmus a riziko likvidace pozitivně působících organizmů je menší, než v případě širokospektrých. Pro jejich použití a nasazení je však potřeba důkladnější mikrobiální vyšetření.

Širokospektrá antibiotika jsou nasazována častěji, likvidují větší množství mikroorganizmů, zasahují však významněji do lidského organizmu, obzvláště střevního mikrobiomu. Jejich použití je zpravidla spojeno se závažnějšími, těžko léčitelnými mikrobiálními onemocněními.

Podle typu účinku

V tomto případě dělíme antibiotika na baktericidní a bakteriostatická. Baktericidní antibiotika přímo usmrcují nežádoucí mikroorganizmy, zatímco bakteriostatická pouze zabraňují jejich růstu nebo množení. V případě léčby bakteriostatickými antibiotiky může při předčasném ukončení léčby dojít k navrácení k původnímu stavu (nemoci). Zároveň na organizmus působí pomaleji než baktericidní, kdy rozdíl v působení je asi 1 den.

Baktericidní antibiotika se používají při léčbě závažných zdravotních stavů, u pacientů s poruchami imunity, nebo závažných infekcí.

Bakteriostatická antibiotika se používají v případech, kdy imunita pacienta není úplně podlomena, ale pouze oslabena.

Podle místa a mechanizmu působení

Působení všech druhů antibiotik se v tomto případě liší především podle působení na konkrétní buněčné struktury. Nepředpokládám, že každý má znalosti toho, jak vypadá a z čeho se skládá buňka, tak snad jen ve zkratce. Každá buňka má obaly, které ohraničují její tvar. Jsou to buněčná stěna jako nejsvrchnější obal a cytoplazmatická membrána, která je uložena pod ní. Uvnitř buňky najdeme samotné komponenty, ze kterých je složena, jako například buněčné jádro, mitochondrie, jadérko, ribozomy,… Každá buňka nemusí nutně obsahovat všechny tyto komponenty, jejich vzájemné složení se liší podle druhu buňky.

Působení antibiotik vztaženo k určité buněčné struktuře se tedy dělí:

Působení na buněčnou stěnu – buněčná stěna je narušena a při růstu je buňka zničena jejím tlakem (takzvaný osmotický tlak uvnitř buňky).

Působení na cytoplazmatickou membránu – dojde k porušení propustnosti membrány, kdy porucha koncentrace iontů způsobí zánik buňky.

Působení na proteosyntézu – proteosyntéza = proces, při kterém dochází k tvorbě bílkovin, kdy proti tomuto působí zejména bakteriostatická antibiotika. Zabraňují tedy růstu buňky.

Působení na transkripci (přepis) DNA – dochází k porušení prostorového uspořádání genetického kódu, nebo k blokaci zahájení tvorby řetězce DNA.

Obrázek 2: Struktura buňky, zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prokaryotick%C3%A1_bu%C5%88ka

 

Podle chemické struktury

Antibiotika můžeme také dělit podle jejich chemické struktury. Toto dělení je podle mého názoru věcí chemiků a běžnému člověku bez potřebného chemického vzdělání nic neřekne. Proto se tímto bodem nebudeme příliš zaobírat. Existuje několik podskupin, podle kterých se dají dělit.

Předchozími řádky jsme si popsali některé ze základních vlastností antibiotik, teď ale zpět k onomu palčivému tématu, a to jejich negativní, respektive nežádoucí účinky. Jak bylo popsáno výše, více problematická jsou širokospektrá antibiotika, jelikož hubí i pozitivně působící mikroorganizmy. Pojďme se tedy podívat, jak to s nežádoucími účinky opravdu je a zda se proti nim dá nějakým způsobem bojovat.

Nežádoucí účinky antibiotik

Stejně jako v případě působení antibiotik můžeme i nežádoucí účinky dále kategorizovat do několika skupin. Podle jejich charakteru se bude jednat o:

Alergické reakce

Je nutné dotázat se na pacientovu zkušenost s předchozí léčbou pomocí antibiotik, případně zda se vyskytly nějaké alergické reakce. Reakce mohou být buď bezprostřední, například anafylaktický šok, astmatický záchvat, kopřivka. Pozdní reakce se projevují nejdříve po 24 hodinách, jedná se nejčastěji o reakce na penicilinová antibiotika, obvykle se projevují jako kožní reakce.

Toxické reakce

Obvyklými projevy jsou bolest v místě podání (vpichu), případně dráždění zažívacího traktu. V krajních případech může dojít až k selhání ledvin nebo jater, kdy závažné poškození jater ohrožuje zejména pacienty, kteří je již mají poškozená.

Negativní reakce střevního mikrobiomu

Tento bod se týká hlavně širokospektrých antibiotik. Ty ohrožují kromě nežádoucích mikroorganizmů i ty příznivé. Narušení této rovnováhy ve střevech se může projevit například průjmy nebo infekcí ve střevech způsobenou mikroorganizmy, které nejsou citlivé na podávaná antibiotika.

Potlačení imunity nemocného

Některé druhy antibiotik zasahují do procesu proteosyntézy (viz. v předešlých řádcích) a tím negativně ovlivňují i tvorbu imunoglobulinů, jakožto látek, které se přímo podílí na imunitě organizmu. Organizmus není v tomto případě schopen vytvořit si specifické obranné látky proti infekci a tím je oslabena celková imunita.

Příliš rychlý rozpad bakterií

V případě léčby, která je pro organizmus příliš razantní může v krajních případech dojít až k rozpadu buněk bakterií a vylití jejich vnitřního obsahu do tělních struktur. Takto razantní terapie pak může mít za následek až multiorgánové selhání celého organizmu.

Rezistence (odolnost) na antibiotika

Bakterie jako takové jsou organizmy, které se vyvíjí a v případě, kdy je léčba cílena velmi úzce může dojít k evoluci bakterií, které se tak stanou na léčbu pomocí antibiotik odolné.

 

K čemu je vůbec střevní mikroflóra?

Některé zdroje uvádějí, že počet bakterií ve střevech je až desetkrát více, než je počet všech buněk v lidském těle. Například v tlustém střevě, kde se tvoří stolice, se bakterie podílí až na 60% její hmotnosti. Kromě bakterií ve střevech najdeme i druhy hub a prvoků, avšak o těchto mikroorganizmech se toho zatím příliš neví. Mikroflóra člověka souvisí i s pohybem a stravou, negativně ji však ovlivňují některé z léků, jako jsou právě antibiotika nebo chemoterapie. Vztah člověka a těchto mikroorganizmů je prospěšný pro obě strany.

Mikroorganizmy zpracovávají nestrávené zbytky potravy pomocí procesu fermentace (kvašení), což je podobný děj jako dýchání, ale méně efektivní. Tímto způsobem získávají mikroorganizmy energii pro svoje bytí a člověk se zbavuje některých zbytků potravy. Mikroflóra také formuje imunitní systém, za pomoci některých metabolických pochodů a molekul. Nedílnou a velmi podstatnou vlastností střevní mikroflóry je působení a dodávání zdrojů energie střevní bariéře. V případě mnohých nemocí je právě porucha střevní bariéry prvotní příčinou vzniku onemocnění.

 

Jak můžu příznivě ovlivnit zdraví střevní mikroflóry?

V první řadě je třeba zmínit, že i mikroflóra potřebuje pro svoje optimální fungování přijímat látky, které jsou jí ku prospěchu. Tyto látky je vhodné dodávat běžnou stravou. Často spojovanými pojmy právě se zdravím střev jsou probiotika, prebiotika a synbiotika. K těmto třem pojmům si řekneme trochu víc.

Probiotika

Jako probiotikum je označovaný živý organizmus, který se přidává do potravin a příznivě ovlivňuje zdraví střevní mikroflóry. Typickým příkladem jsou jogurty, kde najdeme živé bakterie, mezi nejznámější patří bakterie rodu lactobacillus nebo bifidobacterium. Mezi další vhodné zdroje patří kysané mléčné výrobky. Pokud tedy máte rádi jogurty nebo mléčné výrobky obecně, věnujte svoji pozornost etiketě a ujistěte se, že Vámi zvolený výrobek obsahuje alespoň některé z výše uvedených bakterií.

Probiotika jako taková spolupracují se střevními bakteriemi a spolupodílejí se na přirozeném metabolizmu, imunitě, napomáhají hojení nebo zabraňují tvorbě nežádoucích a toxických látek.

Prebiotika

Jako prebiotikum se označují obtížně stravitelné složky potravy, jejichž cílem je podpora růstu a aktivity střevní mikroflóry. Jedná se obvykle o oligosacharidy, které jsou živným substrátem pro některé mikroorganizmy v tlustém střevě. Ty je prokvašují a získávají tak energii pro svůj život.

Nejznámějším zástupcem je oligosacharid inulin, který je někdy přidáván například do jogurtů. Mezi prebiotika patří i vláknina, která je běžnou složkou potravy. Jednak zvyšuje objem potravy a snižuje její energetickou hodnotu (prevence přejídání a s tím spojené obezity) a příznivě také působí jako prevence rakoviny tlustého střeva. Další z benefitů je například snížení celkového cholesterolu a podpora imunity.

Synbiotika

Jedná se o kombinaci probiotik a prebiotik. Kombinace těchto dvou látek očekává takzvaný synergický účinek (vzájemná spolupráce). Příkladem je znovu jogurt, který obsahuje jak probiotika (mléčné kultury), tak prebiotika (oligosacharidy).

 

Co doporučit závěrem?

Někteří erudovaní lékaři v případě léčby pomocí antibiotik doporučují jako doplňující terapii zvýšený příjem výše uvedených látek. Není pochyb o tom, že některé skupiny antibiotik nepříznivě ovlivňují zdraví střevní mikroflóry. Dopřát jí tak adekvátní podmínky pro život je určitě dobrý nápad. S tímto postupem je vhodné pokračovat i po ukončení antibiotické léčby. Pokud Vám mléčné výrobky nedělají problém, netrpíte po nich plynatostí nebo zažívacími obtížemi, měly by se vyskytovat v jídelníčku na denním pořádku stejně jako vláknina. Ta má sama o sobě mnoho pozitivních účinků. Obecně vzato denní příjem vlákniny by měl představovat zhruba 30g. Středoevropské země a Česko obzvláště patří mezi bujaré konzumenty masných výrobků, uzenin a podobných pochutin, kde vlákniny příliš mnoho nenajdeme. To je také jedním z hlavních důvodů, proč je u nás počet lidí trpících rakovinou tlustého střeva tak vysoký.

Pokud Vám lékař nařídí léčbu pomocí antibiotik a není jiná možnost, zkuste se s ním poradit ohledně probiotik. Ty se dají v dnešní době sehnat i v podobě doplňků stravy. Dávejte si pozor na jednu věc, počet aktivních látek (kultur bakterií) se u konkrétních výrobců liší a je tedy vhodné hledat výrobky, kde bude počet co nejvyšší. Zdraví není jen to, že mě nic nebolí, je také potřeba myslet na nejjednodušší organizmy, kterými všechno začíná.

---

Zdroje

• ČÍŽKOVÁ, Veronika, 2007. Vážíme si antibiotik?. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
• HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2.vyd. Praha: Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
• HYNIE, Sixtus. Speciální farmakologie, díl VII, Protinádorová a protiinfekční chemoterapeutika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 261 s. ISBN 80-7184-942-1.
• SUCHÁNEK, Pavel, 2017. Střevní mikrobiom a sportovci. Fórum zdravé výživy. 2017, 1 – 4.
• KOHOUT, Pavel, 2017. Střevní mikrobiom v hlavní roli. Fórum zdravé výživy. 2017, 1 – 2.
• STARNOVSKÁ, Tamara, 2017. Stravování pro střevní mikrobiom. Fórum zdravé výživy. 2017, 1 – 2.
• ŠÁCHA, Pavel, 2008. Antibiotika a probiotika. cz[online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/antibiotika-a-probiotika.htm

Autor článku Jiří Sup