Slovní spojení ketogenní dieta na jednu stranu vyvolává kontroverzní pohledy zastánců nekomerčních diet, kteří v ní vidí zájem mnoha firem, jak rychle zbohatnout, na druhou stranu může znamenat efektivní prostředek snížení množství tělesného tuku a možná i zlepšení zdraví. V dnešním článku se tedy podíváme na to:

• Co to vlastně ketogenní dieta je?
• Jestli je nadřazená jiným?
• A zda je dlouhodobě udržitelná

Pojďme tedy směle na to, záplava tuků a ketonů z nich se nám pomalu ale jistě dostává pod kůži, a tak je ideální doba začíst se do následujících řádků.

Co je ketogenní dieta?

Ketogenní dieta je poměrně „starou“ dietní metodou vedoucí nejen ke snížení tělesné hmotnosti, ale úpravě celé řady dějů – epilepsii nevyjímaje. Právě pro léčbu epilepsie se tento výživový přístup zrodil a vyvinul. Nevím, zda bylo motivem „odlít“ z epilepsií „napadeného“ mozku cukr jako potenciálního spouštěče záchvatů, nebo snad nabídnout jiný „šetrnější“ energetický zdroj, podnět, palivo, ale ketogenní dieta se v té době poměrně osvědčila a je známo hned několik případů, kdy léčba pomocí ketogenní diety dopadla dobře. Nutno připomenout, že tato dieta byla nastavena na 2-3 denní jídla, kdy až 70 % energie pocházelo právě z tuků.

V dnešním slova smyslu se však ketogenní dieta překlopila mezi milovníky snižování nadváhy a tukových vrstev, a stala se jakousi nevyzkoušenou modlou mnoha z nich, kteří jen úzkostlivě dodali „to bych nezvládl“. Proč ne? Protože je to dieta bez cukru a sacharidů. Jak jednoduché že?

Abychom to tedy uvedli na pravou míru, ketogenní (dříve také Atkinsonova) dieta je podobně jako mnoho jiných postavena na sacharidové restrikci. Jak také jinak, však konzumace sacharidů je moderním šarlatánstvím, čarodějnictvím, kacířstvím a pokud nezhynete v pekle cukrem potencovaných tukových zásob, tak vás odnese skřet se jménem Marshmallow.

V tomto případě se však jedná o zcela cílenou restrikci vedoucí do tzv. ketonického stavu, tedy stavu nahrazení glukózy v procesu glukoneogenese, která znamená možnost vyššího štěpení tukových zásob.

Abych to tedy shrnul, snažíte se o maximální restrikci sacharidů pod příjem 30 g denně a adekvátní náhradu bílkovinou a tukem, jako zdroji chybějící energie a živin. Po zhruba třech dnech, které znamenají „martirium“ v podobě postupného vyčerpávání glykogenových zásob, až do stavu, který se dá označovat jako ketogenní, znamená vyšší štěpení tuku na ketogenní látky, které následně slouží jako energetické palivo nejen pro mozek, a tím předpokládané vyšší možnou míru zhubnutí.

Doporučený příjem živin: Sacharidy 5 % : tuky 75 % : bílkoviny 20 %

Je tato dieta nadřazená jiným?

A právě poslední větou „vyšší možnou míru zhubnutí“, bych začal tento odstavec. Je tedy tato dieta nadřazená všem ostatním? Rozhodně NE. Stále zde platí hlavní pravidlo, a to je vytvoření kalorického deficitu, do kterého naše energetické zásoby v podobě tuku zapadnou a shoří v nich. Jedině pak tato dieta může fungovat. Ono se to totiž nemusí zdát, ale předpokládané radikální zhubnutí je tvořeno v prvotní fázi z velké části vodou a svalových glykogenem, následně až možností snížení množství tukové tkáně.

Samotná dieta pak také častokrát znamená významnou změnu v termicky velmi „akčních“ bílkovinách, tedy v jejich příjmu a vynechází energií (a cukrem) nabytých potravin se „skrytou“ energií, které často podněcují další „chutě“ a kvůli rozkolísané hladině krevního cukru i záchvaty žravosti a hladu. Ty opět vedou k dalším nadpříjmům energie negativně se odrážejícím na konečném úspěchu dietní strategie.

Proč tedy tato dieta funguje?

Můžeme najít hned několik důvodů…

• Změna v příjmu živin s navýšením bílkovin s vyšším termickým efektem (tedy energií spálenou na metabolizaci a tím zvýšení energetického výdeje)
• Prvotní opadnutí tělesné vody a glykogenu ze svalů nesoucí až 3-4 kg hmotnosti
• Změna ve výživové strategii směrem dále od skrytým cukrem a energií nabytých junk food
• Snížení „hladovosti“ díky stabilnější hladině krevního cukru a tím i žravých záchvatů a opětovné vyšší konzumace energie
• Možné vyšší využití „tukové“ energie během sportovní aktivity i během dne – „metabolická modulace“
• Snížení stresu a tím i dopadů kortizolu díky stabilnější hladině krevního cukru

Poslední otázkou tedy zůstává, zda jsme schopni tuto dietu udržet dlouhodobě, a v případě toho, že jsem aktivní sportovec? Bohužel, zde Vás zklamu. Dlouhodobá dieta neexistuje. Tedy pro upřesnění, v kalorickém deficitu se nedá žit věčně a pokud si projdete 3 měsíce ketogenního dietování v energetickém deficitu, bude to tak akorát stačit, abyste se začali vracet zpět.

Pokud byste na ketogenní dietě chtěli zůstat a dostat se do kalorického nadbytku, klidně můžete, zde si však dovolím tvrdit, že byste „snad“ uspěli pouze v estetických sportech, a to s pravděpodobně nezlepšujícím se výsledkem. Problémem ve vztahu sportu je totiž rychlost oxidace tuků a sacharidů. Rychlost sacharidů nic nepředčí, a tak se nám hezky z tohoto vymanil rozvoj výkonu v silových sportech. Pravděpodobně stejný úděl budou mít i silové a silově-vytrvalostní sporty, které jsou velmi závislé na glykogenových zásobách a jejich využití během výkonu. Pokud předpokládáme základní „proměnnou“ glykogenních diet, kterou je právě i snížení množství svalového glykogenu, bude to právě ketogenní dieta, která nebude pro kulturisty, fitnessáky, trojbojaře nebo třeba fightery a veslaře zrovna použitelná, aspoň ne smyslem zásadního zvyšování množství svalové masy nebo nárůstu síly.

Pokud tedy můžu dát závěrečné doporučení, bude znít takto. Ketogenní dieta je dobrým prostředkem snížení tělesné hmotnosti, podobně jako jakákoliv jiná dieta, pro udržovací nebo nabírací fázi ve sportu bych však tento typ diety nevyhledával, mohly by znamenat menší zlepšení, než byste si přáli.

zdroj obrázku: pixabay.com, pinterest.fr

Autor článku Mgr. Jan Caha