Znáte kyselinu D-asparagovou? Pokud ne, zvažte její suplementaci!

Úvod
Ve světě sportovní výživy není mnoho výrobků, které o kterých byste prozatím neslyšeli. I tak ale najdeme některé, které zrovna nepatří mezi notoricky známé produkty typu BCAA, syrovátkový protein nebo kreatin. Jedním z těchto případů je i kyselina D-asparagová známá též pod zkratkou DAA. Tato látka není ani v nabídce mnohých výrobců sportovní výživy. V tomto článku se právě na DAA zaměříme, neboť jde o látku, která si zaslouží větší pozornost. Některé studie totiž naznačují, že její dodatečná suplementace může nést hned několik benefitů.

V tomto článku se dozvíme:

Co to vůbec je kyselina D-asparagová?
Jaká je její funkce v lidském těle?
Pozitiva, negativa a dávkování DAA.
Proč zvážit suplementaci?

Základní informace o kyselině D-asparagové

DAA patří do skupiny α-aminokyselin, které jsou součástí biosyntézy proteinů. Přirozeně se vyskytuje ve dvou formách – D a L a je složkou aminokyseliny zvané aspartát. Nepatří mezi esenciální aminokyseliny, to znamená, že si ji tělo dokáže v případě potřeby samo syntetizovat.

Přirozeně se aspartát vyskytuje i v některých potravinových zdrojích, zejména pak v těch, jejichž základ tvoří sója. Jmenovat můžeme například tyto:

Sójový protein
Veganské výrobky typu veganská slanina a šlehačka
Kasein
Kukuřičný protein

Množství v procentech je vztaženo k tomu, kolik aspartátu bylo zjištěno v jeho D-formě, přičemž v sójových produktech se pohybuje okolo hodnoty 10-15%, v případě kaseinu a kukuřičného proteinu až 40%. Zajímavou skutečností je i to, že D-forma může být vytvořena v procesu vaření a pasterace mléka, v případě mléka byl po pasteraci obsah až dvojnásobný.

DAA a její funkce v lidském těle

V lidském těle se kyselina D-asparagová vyskytuje jako složka chrupavek, zubní skloviny a může být hromaděna a skladována v mozku. Právě koncentrace v mozku je nejvyšší u embryí a s rostoucím věkem se snižuje. Tato skutečnost je spojována s tvorbou paměťových stop, což ve stáří celkově ovlivňuje paměť. Jeví se, že koncentrace DAA v lidském těle má vliv i na pohlavní orgány, zejména pak na reprodukční cyklus jak u mužů, tak žen. V mozku působí také jako složka pro tvorbu některých více známých neurotransmiterů jako NMDA (N-methyl D-aspartát) a samotný neurotransmiter zároveň. Tyto látky příznivě ovlivňují funkce mozku a celého nervového systému. Jak jsem již naznačil, D-forma může být v případě nedostatku v těle syntetizována z L-formy kyseliny asparagové.

Obrázek 1: Chemická struktura DAA

Jaké výhody přináší suplementace DAA?

Jak na DAA reagují svaly a tuk?

Většinu mužů bude zajímat, jestli má DAA nějak vliv na svalovou, případně tukovou hmotu. Tady Vás ovšem zklamu, v prozatím provedených studiích nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi skupinou suplementující DAA a skupinou, která užívala placebo. Zázračně rostoucí svaly tedy po zahájení suplementace očekávat nelze. Stejně jako svalová hmota je i tuková hmota při suplementaci beze změny. Jsou ale i jiné aspekty, které mohou být stejně užitečné. Mezi ně patří například:

Testosteron

Jak jistě víme, testosteron je jedním z hlavních hormonů našeho těla, který se podílí na tvorbě svalové hmoty, síle, agresivitě, projevech pohlavních znaků muže a rozmnožovacím cyklu. V souvislosti s tímto hormonem bylo provedeno několik studií, které hodnotily vztah užívání DAA s koncentrací testosteronu u mužů. V jedné z nich byla zjištěna zvýšená koncentrace testosteronu po šestidenní suplementaci DAA (3g/den) o 15% a po dvanácti dnech dokonce o 42%. Nutno poznamenat, že při dlouhodobém užívání se koncentrace testosteronu navrací do původních hodnot. Podobně vedená studie (zhruba 2,5g/den), avšak u neplodných mužů, ukazovala zvýšení hladiny testosteronu dokonce až o 60%, ale až po 90 dnech užívání. Zároveň některé práce tyto výsledky popírají, snad se tedy v blízké době dočkáme více prací zaměřených na toto téma.

Obrázek 2: Testosteron, zdroj: https://www.health.harvard.edu/drugs-and-medications/testosterone–what-it-does-and-doesnt-do

Co na to ženy?

Jedním z hlavních pohlavních hormonů u žen je estrogen. Prozatím žádná ze studií neukázala, že by suplementace DAA ovlivňovala koncentrace estrogenu. U žen, které podstoupily suplementaci DAA však bylo pozorováno zvýšené libido a pozitivní vliv na plodnost. Pokud vezmeme v potaz ženy procházející menopauzou nebo ty ve věku těsně před ní, může se suplementace DAA jevit jako velmi vhodná a může oddálit nástup menopauzy, případně zmírnit její projevy jako právě menší libido.

Stejně jako u žen i u mužů DAA na libido příznivě působí. Tento závěr může poměrně dobře korespondovat právě s výše popsanými vlivy na testosteron.

Má suplementace pozitiva i u starších osob?

Tato otázka se význačně pojí s faktem, že DAA patří do skupiny neurotransmiterů. Jak jsme si popisovali v předešlých řádcích, užívání kyseliny D-asparagové příznivě působí na tvorbu paměťových stop a na správnou funkci centrální nervové soustavy. V pokročilém věku, kdy právě k poruchám paměti a nervového systému dochází, pravděpodobně nebude smyslem suplementace nějak zásadně ovlivňovat koncentraci testosteronu, libido nebo množství svalové hmoty, ale bude důležité volit doplňky stravy, které minimalizují dopady stáří. V tomto ohledu není vůbec na škodu DAA zvážit jako jednu z možností.

A co negativní vlivy?

I při dlouhodobém užívání DAA nebyly pozorovány negativní účinky. Pouze v případě, kdy byla denní dávka extrémně vysoká, docházelo k lehkým projevům toxicity. Tato studie se však týkala myší a u člověka by tedy denní dávka musela být velmi vysoká (více než pětinásobná). Takovéto užívání by pak bylo nejen neekonomické, ale vzhledem k doporučenému dávkování i bez přidaného efektu.

Chci vyzkoušet kyselinu D-asparagovou, ale pořád nevím, jak se užívá.

Záměrně jsem si nechal tento bod až na závěr článku, i když bystří jedinci jistě odhalili množství, které se obvykle využívalo v provedených studiích. Pojďme si objasnit, pro koho může být suplementace užitečná, a jakou denní dávku spolu se suplementačním protokolem bych doporučil.

Existují dva postupy, které se dají použít:

• Prvním z nich je dlouhodobá suplementace 2g DAA/den.
• Druhým z nich je suplementace po dobu dvou týdnů v množství 3g DAA/den a poté týdenní přestávka.

Který z nich si vybrat, když v měřitelných výsledcích nebyl příliš velký rozdíl? Osobně se přikláním spíše ke druhé variantě, jelikož hladina testosteronu byla nejvyšší po dvanácti dnech suplementace a potom docházelo k jejímu snižování. Z ekonomického hlediska bude tak o něco výhodnější, ALE:

Pokud není cílem stimulace testosteronu, ale přínos pro nervovou soustavu, paměť a libido, volil bych spíše první verzi, zejména v případě mužů trpících neplodností, kde byl vrchol testosteronu pozorován až po více dnech užívání.

Množství kyseliny D-asparagové na den se nijak zásadně neliší mezi první a druhou variantou, proto je na Vašem zvážení, která varianta Vám bude milejší. Vyšší dávky než 3g/den se jeví jako zbytečné.

Doporučení závěrem

Spektrum populace, které může ocenit některé z výše popisovaných účinků je docela široké, máme ale výjimky, pro které suplementace naopak vhodná nebude. Bavíme se například o mladých mužích do zhruba 20 let, u kterých ještě ani přirozená hladina testosteronu není na svém maximu. Obecně vzato, suplementaci DAA doporučuji spíše starším ročníkům, těm, kteří chtějí zlepšit svůj sexuální apetit nebo jsou ve věku, kdy hladina testosteronu přirozeně klesá. Obzvláště ženy by pro jistotu měly konzultovat užívání DAA s odborníkem, jelikož ovlivňuje i sekreci hormonů jako folikulostimulační nebo luteinizační. Pokud Vás kyselina D-asparagová zaujala, určitě ji vyzkoušejte. Jestli má svůj význam už nechám na Vás, za zkoušku to ale stojí.

---

Zdroje

• MAN EH, Bada JL. Dietary D-amino acids. Annu Rev Nutr. (1987)
• FRIEDMAN M. Chemistry, nutrition, and microbiology of D-amino acids. J Agric Food Chem. (1999)
• D’ANIELLO A. D-Aspartic acid: an endogenous amino acid with an important neuroendocrine role. Brain Res Rev. (2007)
• MAROUDAS A, Palla G, Gilav E. Racemization of aspartic acid in human articular cartilage. Connect Tissue Res. (1992)
• MAN EH, et al. Accumulation of D-aspartic acid with age in the human brain. Science. (1983)
• WOLOSKER H, D’Aniello A, Snyder SH. D-aspartate disposition in neuronal and endocrine tissues: ontogeny, biosynthesis and release. Neuroscience. (2000)
• TOPO E, et al. The role and molecular mechanism of D-aspartic acid in the release and synthesis of LH and testosterone in humans and rats. Reprod Biol Endocrinol. (2009)
• D’ANIELLO S, et al. D-Aspartic acid is a novel endogenous neurotransmitter. FASEB J. (2011)
• MELVILLE GW, Siegler JC, Marshall PW. Three and six grams supplementation of d-aspartic acid in resistance trained men. J Int Soc Sports Nutr. (2015)
• D’ANIELLO, Gemma, Salvatore RONSINI a Tiziana NOTARI, 2012. D-Aspartate, a Key Element for the Improvement of Sperm Quality. Scientific Research[online]. 2012(2), 45-53 [cit. 2019-09-21]. Dostupné z: http://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?paperID=24016

Autor článku: Jiří Sup