V tomto článku bych se rád zaměřil na tak trochu jiný přístup ke klasickému modelu stravování. O tom, že základem racionálního jídelníčku jsou kvalitní bílkoviny, sacharidy a tuky snad není pochyb. Každý si asi dokáže představit jednotlivé zdroje pro každou z těchto tří kategorií, jako například maso, vejce, rýže, brambory, avokádo, ořechy,… a mohl bych pokračovat do nekonečna. Bez namítání, pokud si pohlídáme to, aby náš jídelníček tvořily tyto základní kvalitní potraviny, tělo nám poděkuje. Co když bychom ale chtěli ještě něco navíc? Existují totiž ne tolik známé přírodní produkty, které nám mohou poskytnout i něco nad rámec klasické stravy. Opírají se často například o tradiční čínskou medicínu, mnohdy dokonce až o šamanské léčitelství. Na druhou stranu, existují i produkty, které jsou zcela běžné, ale ne tolik známé pro své účinky. Rád bych tedy v dnešním článku uvedl některé potraviny, které stojí za zmínku a za úvahu, jestli je zařadit, či nezařadit do svého denního režimu. Očekávání, že by nám zařazení některých z následujících potravin obrátilo dosavadní život a výkony o 180°očekávat nelze, nicméně většina z těchto přírodních látek má efekt spíše v mikroskopickém měřítku, od buněk samotných, například po zdraví střevní mikroflóry. Ostatně právě to je jedna ze základních věcí, o kterou bychom se měli zajímat. Řekněme si však nejdříve pár věcí o již zmíněné tradiční čínské medicíně, ze které některé z těchto látek vycházejí.

Alternativní medicína vs. klasický model

Tento termín je v poslední době často slyšet. Nynější medicína je bez pochyb na vysoké úrovni a dokáže napravit všelijaké obtíže spadající do populačních problémů. Za zmínku stojí klady a zápory této doby. Dnešní doba s sebou nese spoustu benefitů, jako například všudypřítomné informace, pro které stačí pár kliknutí myší na internetu a otevře se nám celá škála informací, které můžeme využít. Je tak snadné se k nim propracovat, že způsobují často až chaos v tom, co vlastně je a není využitelné. Často pak lidé mají zmatek v tom co je a není dobré. Stále častěji pak v zahlcení informací sklouznou k věcem a postupům, které se opírají o základní mechanizmy přírody. Tradiční způsoby medicíny se totiž často opírají o invazivní léčbu, která sice řeší jeden problém, nicméně může způsobovat jiný. Skvělým příkladem je například antibiotická léčba, která již z názvu napovídá, že anti = proti, biotická = proti živým mikroorganizmům. Jedná se však často o léčbu v krátkém měřítku, která nás zbaví akutních problémů, nicméně v dlouhodobém měřítku poškozuje náš organizmus a zabíjí i prospěšné mikroorganizmy. Alternativní medicína se však opírá o přírodní léčbu pomocí bylin, rostlin, výtažků a podobných látek, které nabízí matka příroda. Je kladen důraz na biopsychosociální rovinu. Otázkou zůstává, která z medicín je vhodnější, podle mě je vhodné zkombinovat oba proudy. Životní prostředí je totiž zahlceno tolika aspekty, které mohou poškozovat rovnováhu zdraví, že je potřeba naše tělo podporovat v jeho přirozených procesech například využitím některých přírodních látek.

Komplexní pohled na nemoc

Jak jsem naznačil, moderní civilizace s sebou nese klady i zápory. Stále častěji se setkáme s pohledem, který říká, že nemoc je projevem hned několika souborů dohromady. Genetika, prostředí, kvalita potravin, hormonální nerovnováha. Genetika je jasná věc. Buď to si neseme vrozené předpoklady k různým onemocněním, větší či menší schopnosti odbourávat škodlivé látky, nebo ne. Prostředí je věc, která je nejvíce postižena přímým vlivem člověka. V 8 hodin ráno je pravidlem dopravní špička, kdy má každý svůj automobil, a ovzduší pláče z výfukových plynů. Kácení pralesů ještě zvětšuje tento problém. Kvalita vody je jinde, než před 100 lety, lesní studánky jsou tabu, potraviny obsahují méně prospěšných látek, jelikož je tak enormní tlak na produkci, že půda nemá možnost si odpočinout. Hormonální nerovnováha je pak výsledkem všech těchto ukazatelů a přidáme-li ještě všudypřítomný stres, je obtížné udržet si zdraví v optimální rovnováze. Výsledkem pak jsou civilizační choroby, atopické ekzémy, problémy s trávením určitého typu potravin, jako například celiakie, nebo intolerance laktózy.

Stres jako kapitola sama o sobě

Hektické tempo života pravděpodobně vystihuje tento problém nejlépe. Psychický tlak v práci, ve škole, rodinné problémy, pocit marnosti v případě tíživé životní situace, ovzduší, kvalita potravin. Výsledkem je stres v mnohačetné podobě. Narušuje hormonální rovnováhu, v delším měřítku i psychickou a fyzickou výkonnost. Ruku na srdce, kdo z vás přišel někdy domů po náročné práci naprosto vyřízený a měl pocit, že nedožije zítřka? Vybičovat se pak například ještě k tréninku je zejména psychicky velmi obtížné a v takovémto případě mnohdy až kontraproduktivní. Při dlouhodobé expozici stresu může pak dojít až k psychickému rozvratu osobnosti, syndromu vyhoření a to už není zanedbatelný problém. Často je pak tato situace řešena prášky proti depresi a jsme zase u problému pro a proti. Některé z medicínských škol například tvrdí, že stres v mnohačetné podobě je prvotním aspektem pro vznik závažnějších chorob, jako je například i rakovina.

Jak se naše tělo brání?

I přes širokou škálu všudypřítomných stresorů, bakterií a virů si naše tělo dokázalo vyvinout širokou řadu obranných mechanizmů, od těch nejjednodušších až po orgánové skupiny. Lidské tělo neustále obnovuje svoje buňky, tkáně, systémy. Některé z nich jen do určité míry, některé úplně, jako například červené a bílé krvinky. Z genetických faktorů ochrany můžeme uvést například opravu poškozené DNA buněk, nebo zbavování se volných radikálů (oxidační stres). Buňka jako taková v případě poškození, jako například neopravitelná DNA reaguje buď apoptózou, což je v podstatě přirozený děj, kdy nedochází k poškození okolí buňky, nebo nekrózou, kdy dochází k současnému poškození okolního prostředí, což se v konečném důsledku projeví například zánětem. V případě narušení homeostázy, což je stálost vnitřního prostředí, která je nastavena na určitou neměnnou hranici pro optimální funkci se uplatňují hormony, dýchací systém, schopnost jater odbourávat například kyselinu mléčnou. S tímto souvisí například i vlastnosti zažívacího systému, kdy jsou některé z toxinů zničeny již přítomností žaludečních kyselin, pokud toto nestačí, postarají se o zbytek práce játra, nebo vylučovací systém. V případě vzniklé nemoci se uplatňují mechanizmy jako zvýšená tělesná teplota, zánět, zmnožení počtu bílých krvinek a podobně. Obecně vzato, naše tělo je vybaveno mnoha mechanizmy, jak případné problémy eliminovat. [1]

Čím můžu svému tělu pomoci?

Kurkumin

Kurkumin je přírodní žluté barvivo, které se přirozeně vyskytuje v rostlině Kurkuma dlouhá a v malém množství například i v zázvoru. Toto barvivo je také obsaženo například v kari, je tedy součástí tradiční indické medicíny. Používal se například k posílení imunity, k podpoře trávení, nebo pro své protizánětlivé účinky. Je běžně k dostání v supermarketu, často pod názvem turmeric. Proč vůbec toto barvivo zmiňuju? Některé ze studií ukázaly, že funguje jako přirozený antioxidant, navíc jako u jedné z mála látek byl prokázán pozitivní vliv jako prevence vzniku rakoviny (!). Dokáže brzdit rakovinové bujení spolu se vznikem a růstem rakovinotvorných buněk. Jeho využití však spadá hned do řady pozitivních vlivů. Je však třeba uvést, že jeho vstřebatelnost je malá a doporučuje se kombinace spolu s piperinem, který jeho vstřebatelnost zvyšuje. Docela slušné účinky na tak obyčejnou látku, nemyslíte? [2, 3]

Piperin

Tato látka je obsažena v tak běžné látce, jako je černý pepř a to konkrétně v množství 5-10% z celkové hmotnosti. Piperin vykazuje tlumivé působení na některé z enzymatických pochodů v lidském těle. Zabraňuje tak například v žaludku, střevech a hlavně játrech rozložení některých zdraví prospěšných látek na neúčinné substance. Tímto způsobem projde do krve větší množství zdraví prospěšných látek, jako například výše zmíněný kurkumin, beta-karoten, nebo koenzym Q10. Tomuto mechanizmu však podléhají i některé z léčiv a konzumace piperinu zvyšuje i jejich koncentraci v krvi, na což je třeba brát zřetel. Některé ze studií naznačují pozitivní efekt na léčbu obezity, konzumace totiž způsobuje lepší peristaltiku střev a zvyšuje sekreci trávících šťáv. Tato schopnost tedy zlepšuje metabolizmus. Možná se nabízí myšlenka, zda konzumovat denně pepř, ale tato domněnka je mylná už pro obsah aktivní látky. Je proto vhodné zakoupit například produkt, který obsahuje zároveň kurkumin spolu s piperinem. Na trhu takovéto výrobky jsou k dostání, nicméně nejsou příliš známé. Za vhodnou dávku se považuje zhruba 1g denně spolu s kurkuminem. [4]

Čaj matcha

Tradice pití tohoto typu čaje sahá do období před 5000 lety v Číně. Čaj matcha obsahuje značné množství polyfenolů, což jsou látky přirozeně se vyskytující v některých rostlinách. Konkrétní název polyfenolu v čaji matcha je epigalokatechin. Některé zdroje uvádějí i schopnost zvyšovat psychickou energii i fyzickou, podobně jako kofein. K tomu navíc má antioxidační efekt, spolu s protirakovinovým. Dalším z kladných efektů je protizánětlivý efekt, kdy na rozdíl od klasické formy léčiv, jako jsou například aspirin, dokáže potlačovat pouze špatné enzymy a ty prospěšné zachovat, což klasická medicínská léčba mnohdy nedokáže. Benefitů je však celá řada, například pozitivní efekt na kardiovaskulární systém, diabetes, nebo dokonce Downův syndrom. Klasický typ konzumace tohoto čaje je zalití několika lžic horkou vodou, a postupně usrkávat například brčkem, nebo zcela tradičně z kalabasy, což je speciální tradiční nádoba na tento čaj, která je k dostání ve specializovaných čajových obchodech. Vyzkoušejte někdy dát si takovýto čaj v průběhu celého dne a třeba sami pocítíte některé z výše uvedených účinků, zejména pak psychické nabuzení. S trochou nadsázky můžeme čaj matcha považovat za přírodní energy drink. [5, 6]

Chlorela

Chlorela patří mezi rod sladkovodních řas, známý od roku 1890. V poslední době se jí dostává obrovské popularitě, někdy až přehnané. Tradičně je spojována s pojmem detoxikace organizmu, což je svým způsobem poněkud zavádějící spojení. Ano, některé benefity konzumace této řasy nese, nicméně jako u všeho, nelze se na ni spoléhat jako na řešení všech problémů. Některé studie naznačují pozitivní efekt například na přirozenou obranyschopnost, normální funkci střevního traktu, na mikrobiální rovnováhu, ale také antioxidační efekt. Orgánem s tímto spojeným jsou zejména játra. Konzumace neupravené chlorely však nejsou vhodné, zejména pro nízkou vstřebatelnost díky odolné membráně této řasy. Pro komerční účely je tedy chlorela mleta, aby došlo k porušení této membrány a tím ke zvýšení vstřebatelnosti. Doporučené dávky jsou v řádech gramů, při přehnaně vysoké konzumaci však může chlorela způsobovat střevní komplikace, jako například průjmy. [7, 8]

Spirulina

Spirulina je modro-zelená řasa. Je často využívána zejména vegetariány a vegany jako zdroj proteinů a vitaminů B₁₂. Studie však naznačují, že vstřebatelnost tohoto vitaminu je poměrně malá, zejména v případě přímé konzumace. Lidské studie naznačují možný pozitivní efekt na metabolizmus glukózy a tuků, zatímco redukuje množství útrobního tuku a navíc chrání srdce. Studie na zvířatech naznačily možné pozitivní účinky jako například u některých běžných léčiv, a to zejména na neurologické poruchy, nebo arthrózu a imunologii. Mezi nejzajímavější účinky spiruliny patří také například poměrně účinná pro prevenci a léčbu alergií. U jedinců trpících metabolickým syndromem bylo prokázáno celkové snížení triacylglycerolů v krvi a celkového cholesterolu, což se ukazuje jako velmi vhodné, tento cíl je jedním ze základních při léčbě tohoto typu civilizačního onemocnění. Spolu s předešlými látkami má také antioxidační efekt. Dávkování se pohybuje okolo 5g denně. I přes tyto slibné úkazy je však potřeba dalších prací, které by je definitivně potvrdily. [9, 10]

Zelený ječmen

Tato potravina patří spolu s chlorelou a spirulinou do svaté trojice zelených potravin. Jejich účinky se často mísí a doplňují. Zelený ječmen má například ale zastoupení všech 8 esenciálních aminokyselin, je tedy i zdrojem plnohodnotných bílkovin. Obsahuje mnoho minerálních látek, jako například draslík, vápník, hořčík, železo, měď, vitamin A, vitaminy skupiny B, kyselinu listovou, nebo zinek. Výrobci se opírají zejména o schopnost udržovat v těle mírně zásadité prostředí, což přispívá zejména červeným krvinkám v jejich přirozené funkci. Podporuje trávení, dodává tělu důležité minerály, pomáhá při pálení žáhy. Spolu s výše uvedenými řasami se používá jako „očista“ organizmu. [11]

Červené víno

Je možná trochu paradoxem, že se doporučuje konzumovat některý z druhů alkoholu. Konkrétně u červeného vína je to zejména díky obsahu látky zvané resveratrol. Tato látka patří do širší skupiny látek zvané fotochemikálie, které s sebou nesou celou řadu benefitů, ze kterých můžeme čerpat. Resveratol je obsažen ve slupkách červeného vína, na rozdíl od bílého, kde se využívá pouze dužina. Nejvýznamnější rolí resveratrolu je ochrana srdečního svalu před náhlou příhodou srdeční a antioxidační funkce pro tělo. Červené víno se často uvádí ve spojitosti s takzvaným francouzským paradoxem, o kterém jsem psal ve svém dřívějším článku o alkoholu, kde je spojitosti konzumace alkoholu s efekty na naše tělo věnována větší pozornost. Jako u všeho zde ale platí, že sedmička vína každý večer není řešení a postačí nám pouze sklenička, například v kombinaci s plísňovým sýrem na večeři. Obecně vzato, pozornosti k fytochemikáliím bychom se měli věnovat, často nám až banální látky mohou přinést spoustu mnohdy utajených výhod. [12]

Probiotika, prebiotika a synbiotika

Probiotika

Tato skupina látek patří mezi živé organizmy, které bychom měli pravidelně dodávat našemu tělu. Proč? Například proto, že příznivě ovlivňují správný chod našeho trávícího systému, podporují zdraví střevní mikroflóry, což má za následek lepší zpracovávání některých druhů potravin, obzvláště užitečné jsou například při problémech s trávením mléčných výrobků.  Nejběžnějším příkladem potraviny, která obsahuje tyto kultury je jogurt. Probiotika můžeme rozdělit na aktivní a pasivní:

Pasivní probiotika fungují nejčastěji na bázi mléčných bakterií, nejčastěji z rodu Lactobacillus. Tento rod probiotických kultur obsahují například kysané výrobky, jako kefíry, nebo podmáslí. Ikdyž je považováno za obecný fakt, že jsou probiotika prospěšné, některé ze studií tyto výsledky minimalizují. Jako prevence však podle mého názoru stojí za zkoušku.

Aktivní probiotika jsou schopny výrazněji ovlivňovat některé z přirozených metabolických procesů, nejčastěji se spoluúčastí prebiotik. Tomuto druhu probiotik se přisuzuje zejména schopnost podporovat metabolizmus, podporovat imunitu, napomáhat hojení, nebo například blokovat nežádoucí enzymatické pochody.

Prebiotika

Tyto látky patří mezi neodmyslitelnou složku v kombinaci s probiotiky. Prebiotika představují nestravitelnou složku potravin, která podporuje aktivitu střevní mikroflóry. Slouží jako živná půda pro probiotika. Nejčastěji se jedná o poměrně obtížně stravitelné oligosacharidy, které se právě v tlustém střevě stávají živnou půdou pro některé bifidobakterie. Není vhodná například přehnaná konzumace luštěnin. I když obsahují tyto oligosacharidy, jako například rafinózu, nebo stachyózu, mohou způsobovat přesně opačnou situaci, a to nadýmání, nebo střevní potíže. Podobně jako probiotika je můžeme dělit, konkrétně na přirozená a syntetická:

Přirozená prebiotika jsou nejčastěji v zastoupení prebiotika inulinu, což je také oligosacharid. Nachází se například v kořenu čekanky, hlízách topinamburu, česneku, póru a v cibuli. Sirupy z některého z těchto zdrojl se pak někdy přidávání například do jogurtů, nealkoholických nápojů, nebo marmelád.

Syntetická prebiotika se připravují úpravou sacharózy, laktózy, nebo chemickou úpravou inulinu, či škrobu. Jsou tak velmi podobné těm přirozeným, jediným rozdílem je mechanizmus vzniku.

Doporučená denní dávka je v rozmezí 0,3 – 0,4g denně. Mezi pozitivní účinky patří zejména příznivý vliv na střevní mikroflóru, snížení celkového energetického příjmu ze stravy, což se jeví jako velké plus například pro lidi trpící nadváhou a zvětšení objemu stolice zároveň s potlačením problémů se zácpou.

Synbiotika

Jsou kombinace probiotik a prebiotik, přičemž se očekává tzv. synergický účinek od těchto dvou složek. Příkladem synbiotické potraviny je mléčný kysaný výrobek (jogurt) obsahující bifidobakterie a oligofruktózu. [13]

Závěr

Spektrum zajímavých potravin ze strany příznivých účinků na naše tělo zdaleka není omezený pouze na zdroje, které jsem uvedl v tomto článku. Nejrůznější vitaminy, nebo jiné látky mají podobné prospěšné efekty, uveďme například selen v kombinaci se zinkem, pak látky mají pozitivní efekt na centrální nervovou soustavu, jako například hořčík a spousta dalších. V tomto článku jsem chtěl však nechat pár slov těm látkám, které jsou s trochou nadsázky přírodní zdroje. Je na každém z nás, čemu věříme a v co vkládáme svoji důvěru například při léčbě nejrůznějších onemocnění. Cílem však bylo uvést některé z poměrně běžných produktů, za které nenecháme v obchodě tisíce, a mohou být stejně tak prospěšné, jako některé ze suplementů. Věřím, že někdo klade velký důraz na tyto přirozené zdroje a při testování bude příjemně překvapen účinky. Už jenom to cítit se dobře každý den je hodně velké měřítko pro osobní rozvoj.

---

Seznam použité literatury

1) Lékařská fyziologie. 1. Praha: GRADA, 2015. ISBN 978-80-247-3068-4.

2) DISILVESTRO, RA1, E JOSEPH, S ZHAO a J BOOMSER. Diverse effects of a low dose supplement of lipidated curcumin in healthy middle aged people. Nutr J. [online]. 2012, 2012 [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23013352

3) ZANJANINEJAD B, B, P1 KHAJEHDEHI a E AFLAKI. Oral supplementation of turmeric decreases proteinuria, hematuria, and systolic blood pressure in patients suffering from relapsing or refractory lupus nephritis: a randomized and placebo-controlled study. J Ren Nutr.[online]. 2012, 2012(1) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21742514

4) Black Pepper. Examine [online]. [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://examine.com/supplements/black-pepper/

5) BOAVENTURA, BC1, PF DI PIETRO a A STEFANUTO. Association of mate tea (Ilex paraguariensis) intake and dietary intervention and effects on oxidative stress biomarkers of dyslipidemic subjects. Nutrition. [online]. 2012, 2012(6) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22578980

6) BOAVENTURA, BC, GA1 KLEIN a A STEFANUTO. Mate tea (Ilex paraguariensis) improves glycemic and lipid profiles of type 2 diabetes and pre-diabetes individuals: a pilot study. J Am Coll Nutr. [online]. 2011, 2011(5) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22081618

7) OTSUKI, T1, K SHIMIZU a M IEMITSU. Salivary secretory immunoglobulin A secretion increases after 4-weeks ingestion of chlorella-derived multicomponent supplement in humans: a randomized cross over study. Nutr J. [online]. 2011, 2011 [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21906314

8) LEE, SH1, HJ KANG a HJ LEE. Six-week Supplementation With Chlorella Has Favorable Impact On Antioxidant Status In Korean Male Smokers. Nutrition. [online]. 2010, 2010(2) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19660910

9) PARK, HJ1, YJ LEE a HK RYU. A randomized double-blind, placebo-controlled study to establish the effects of spirulina in elderly Koreans. Ann Nutr Metab. [online]. 2008, 2008(4) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18714150

10) CINGI, C1, M CONK-DALAY a H CAKLI. The effects of spirulina on allergic rhinitis. Eur Arch Otorhinolaryngol. [online]. 2008, 2008(10) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18343939

11) ARNDT, Tomáš. Mladý ječmen – zelený zdroj zdraví v jedné sklenici Více informací na: https://www.celostnimedicina.cz/mlady-jecmen-zeleny-zdroj-zdravi-v-jedne-sklenici.htm#ixzz570NED2L9. Celostnimedicina.cz [online]. 2015, 2015 [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/mlady-jecmen-zeleny-zdroj-zdravi-v-jedne-sklenici.htm

12) TIMMERS, S, E KONINGS a L BILET. Calorie restriction-like effects of 30 days of resveratrol supplementation on energy metabolism and metabolic profile in obese humans. Cell Metab. [online]. 2011, 2011(5) [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22055504

13) KOKEŠOVÁ, Alena. Imunomodulační účinky probiotik v klinické praxi. Pediatr pro praxi [online]. 2009, 2009(3), 1-4 [cit. 2018-02-13]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/08.pdf

obrázky použity ze serveru pixabay.cz

---

Autor článku Jiří Sup