Specifické předpoklady pro výkon

Jaké jsou předpoklady každého z nás pro výkon a zlepšení?

Úvod

Na světě nenajdeme dva naprosto stejné jedince, což nám dává nekonečnou pestrost při sledování nejrůznějších soutěží a závodů. I když máme spoustu elitních sportovců napříč celým sportovním odvětvím, v každém z nich najdeme takové, kteří svými výkony přesahují zbytek startovního pole. Z této elity elitních je přitom také každý jiný. Naštěstí není pravidlem, že najde-li se vynikající závodník, automaticky bude vyhrávat všechno po následujících několik let, jelikož i mezi elitními atlety panuje taková konkurence, že záleží mnohdy na detailech, které v důsledku ovlivní výsledek zápolení. Co však tuto počtem docela omezenou skupinu spojuje, jsou jisté genetické předpoklady pro dobré výkony v jejich zvoleném sportovním odvětví a nekonečná vůle v tréninku. Mohlo by se zdát, že pokud má někdo vhodné genetické předpoklady, vyroste z něho poměrně jednoduše nástupce Bolta. Opak je však pravdou, i talenti musí tvrdě dřít, daly by se dohledat i příklady, kdy tvrdá dřina a neustálý dril techniky převýšil právě lepší genetické předpoklady. Odvolávání se na genetiku je oblíbeným zlozvykem u amatérů, kteří nevědí jak, nebo nejsou schopni se zlepšit, obvykle v důsledku nutnosti většího úsilí a překonání své komfortní zóny, což většina z nich není ochotna podstoupit. Prohlásit onu otřepanou frázi: ,,No jo, ten na to má genetiku!“ Je přece mnohem snazší.

  • V dnešním článku si popíšeme základní determinanty ovlivňující různé druhy sportovní aktivity
  • Povíme si, které z nich jsou více či méně ovlivnitelné tréninkem
  • Zlehka zabrousíme do genetiky
  • Vysvětlíme si, jak vybrat sportovní disciplínu s potenciálem pro úspěch

Sportovní disciplíny můžeme dělit podle charakteru. Jedná se o obecnou rovinu, podskupin je mnohem více, neboť se následující základní rozdělení mezi sebou mísí v různém poměru. Tím nejzákladnějším rozdělením je členění na disciplíny silového, rychlostního, nebo vytrvalostního charakteru. U každé z těchto podmnožin si uvedeme předpoklady, které jsou převážně genetického charakteru, ale i ty, které se dají dobře voleným tréninkem pozitivně ovlivňovat.

Prvním, mnohdy zásadním předpokladem je somatotyp. Pojďme si tedy vysvětlit, o co se jedná.

Poznámka: I jednotlivé somatotypy se mezi sebou mísí, najít jedince čistě jednoho typu je takřka nemožné. Typ somatotypu patří mezi neovlivnitelné faktory.

Somatotyp

Zkráceně řečeno se jedná o typ tělesné stavby. Na ulici běžně potkáme spoustu lidí, přičemž jeden bude vysoký a štíhlý, jiný svalnatý a dobře vypadající, poslední typ bude spíše zavalitý, průměrného vzrůstu. Základní dělení bude na ektomorf, mezomorf a endomorf.

Ektomorf

Jedinci se somatotypem tohoto charakteru jsou typičtí štíhlou postavou, nízkým procentem tělesného tuku a obtížným nabíráním svalové hmoty. I při výrazném kalorickém nadbytku nepovede jejich snaha obvykle k rychlému nárůstu hmotnosti, ani procenta tělesného tuku. V jejich případě není nutná naprostá kontrola nad svým jídelníčkem, především z výše zmíněných důvodů. Jako obvyklé se dají označit velké pákové poměry v kloubech vzhledem k délce končetin vůči trupu. Dokonalým příkladem jsou elitní vytrvalostní běžci, kde nenajdeme závodníka, který by se výrazně vymykal právě tomuto typu postavy. Obecným předpokladem jsou tedy sportovní aktivity spíše vytrvalostního charakteru. Jedinci tohoto typu většinou dobře snáší stravu s vysokým obsahem sacharidů.

Mezomorf

Typickým charakterem jedinců, kteří mají vysoký tzv. mezomorfní podíl somatotypu, je svalnatá postava, široká ramena, útlý pas a relativně nízké procento tělesného tuku, ovšem ne v takové míře, jako ektomorfové. Dalo by se říct, že tento typ je nejvhodnější pro široké nespecifické spektrum sportovních disciplín, počínaje desetibojem nebo kulturistikou. Je pro ně docela snadné přibrat svalovou hmotu s malým nárůstem tělesného tuku. Obecně vzato, manipulace s hmotností není obtížná, je potřeba zároveň klást důraz na kvalitu stravy. I při sportovní inaktivitě tito jedinci zůstávají stále dobře vypadající. Tento typ somatotypu je tedy vhodný na disciplíny jak silové, rychlostní i vytrvalostní, nicméně obvykle nebudou výsledky v jednom či druhém typu disciplíny odpovídat jedincům ektomorfního, či endomorfního typu. Zkrátka a dobře se jedná o univerzála.

Endomorf

V případě tohoto typu somatotypu bude jedinec obvykle zavalitý, s vyšším procentem tělesného tuku, ale bude i snadno nabírat hmotu svalovou (včetně tuku). Ze všech tří základních typů je zde největší důraz právě na stravu a její celkové množství, z důvodu právě snadného nabírání tukové hmoty. V případě jídelníčku na základu ektomorfa – čili sněz, co můžeš, se pohrne takový člověk do nesnází (myšleno celkovým vzezřením). Tyto řekněme ztížené podmínky pro dobře vypadající postavu jsou však kompenzovány výborným předpokladem pro silové sporty typu silový trojboj, vzpírání a podobně. Mezi obvyklé patří také krátké pákové poměry oproti ektomorfovi, což je další výhoda zejména pro silové sporty.

Následující obrázek ukazuje tři základní rozdělení tělesné stavby podle somatotypu:

Obrázek 1: Rozdělení dle somatotypu, zdroj: http://fitnhttp://fitness-ascension.blogspot.com/2016/07/body-type-somatotypes-mesomorph-or.htmless-fight.cz/somatotypy-ktery-jste-somatotyp/

Aby bylo jasno, ektomorfové jsou vhodní zejména pro aktivity vytrvalostní, výjimkou jsou sporty, kde je kladen důraz na výskok, respektive odraz, tam bude jejich uplatnění také.

Mezomorfové jsou univerzální atleti, nedá se jednoduše určit, která disciplína je nejvhodnější, bude se však většinou jednat o kombinaci více typů aktivity.

Endomorfové jsou vhodnými adepty pro silové sporty a obecně pro aktivity o nízkém počtu opakování s maximální intenzitou (například vrh koulí).

Faktory neovlivnitelné (genetické)

Pákové poměry

Vysvětlení tohoto pojmu spočívá v základech fyziky a biomechaniky, zároveň souvisí se somatotypem. Každý člověk se rodí s určitou délkou končetin vůči trupu. Obecným pravidlem je, že rozpětí paží se rovná tělesné výšce. Není tomu tak ale vždy. Uveďme si naprosto jasný příklad. Při notoricky známém cviku – upažování s jednoručními činkami, je cílem zvednout břemeno z připažení do upažení. Logicky je nutné překonat určitou sílu (opomiňme, že se s měnícím se úhlem mění i potřebná síla). V konečné pozici – tedy v upažení působí činka pákou na ramenní kloub. Jak se bude tato síla měnit, pokud stejný cvik, se stejnou zátěží a stejným způsobem provede 2 metry vysoký chlapík s rozpětím paží asi 2 metry a 150 centimetrů vysoký jiný muž? Zcela logicky bude v případě nižšího muže působit na ramenní kloub menší síla, z toho plyne lepší předpoklad pro větší uzvednutou hmotnost. Stejný princip platí takřka ve všech kloubech. Proto jedinci s kratšími pákovými poměry budou disponovat lepšími předpoklady pro silová cvičení, naopak jejich nevýhodou vůči tělesné výšce budou například nejrůznější výskoky, odrazy a podobně. Další aspekty, které mají vliv pro předpoklady k určitému typu pohybu, si popíšeme podrobněji níže. Pro názorné vysvětlení slouží tento obrázek.

Obrázek 2: Páka působící na ramenní kloub, zdroj: https://www.chegg.com/homework-help/questions-and-answers/figure-shows-outstretched-arm-mass-42kg-arm-56-cm-long-center-gravity-21-cm-shoulder-hand–q6212343

Délka svalového bříška

Jako svalové bříško se označuje oblast svalu mezi začátkem a úponem. Dobře pochopitelný je tento aspekt na popisu lýtkového svalu. Určitě si každý vybaví, že někdy potkal člověka, který má obrovské lýtkové svaly téměř po kotníky, široké s velkým množstvím svalové hmoty. Naproti tomu najdeme takové jedince (zpravidla většinu elitních sprinterů), kteří mají útlé nožky, lýtkový sval jim začíná téměř uprostřed holeně a ať cvičí sebevíc, větších objemů je téměř nemožné dosáhnout. Platí zde pravidlo, čím delší šlacha a výše postavené svalové bříško, tím lepší předpoklady pro odrazy, maximální rychlost, výskoky do výšky a podobně. Platí zde princip, který jsem popisoval ve svém minulém článku o plyometrii, tedy delší šlacha, je schopna nakumulovat více energie pro výše uvedené úkoly. Naopak dlouhé svalové bříško má výhodu v maximální síle, kde se nejedná tak dominantním způsobem o rychlost provedení pohybu. Důležité je zmínit, že krátké svalové bříško znamená upnutí svalu pod menším úhlem, kdy platí úměra – čím menší úhel pod kterým je sval upnut, tím lépe pro rychlost a naopak. Samotný úhel pak je ovlivnitelný, převážně v důsledku používání nevhodného tréninku vůči danému sportu.

Obrázek 3: Délka svalového bříška, zdroj: https://www.reddit.com/r/Fitness/comments/44t72m/why_does_everyone_say_that_calves_are_almost/

Hladina testosteronu

V případě jedinců, kteří disponují vyšší hladinou tohoto hormonu, můžeme prohlásit, že mají lepší předpoklady pro nárůst síly. Obecně vzato, ženy mají nižší hladinu tohoto hormonu, což znamená, že mají asi o 1/3 nižší statickou sílu v porovnání s muži. Vysoká hladina testosteronu způsobuje vyšší proteosyntézu (tvorbu bílkovin), čili větší nárůst množství svalové hmoty. Testosteron a jeho derivát patří v prostředí sportu mezi nejčastěji zneužívanou formu dopingu, zejména pak v kulturistice. Někteří autoři také vysvětlují nižší průměrný věk dožití u mužů právě hladinou testosteronu, kdy jsou muži silnější, rychlejší, agresivnější, ale jejich tělo je dříve opotřebováno.

Pokračování v dalším díle článku.


Seznam použité literatury

1) KŘEČEK, Martin, 2014. Jaký jste somatotyp?. Aktin [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://aktin.cz/jaky-jste-somatotyp
2) BERNACIKOVÁ, Martina, Miriam KALICHOVÁ a Lenka BERÁNKOVÁ, 2010. Základy sportovní kineziologie [online]. Brno: Masarykova Univerzita [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/pages/zakladni_slozky.html
3) KLEIN, Ondřej, 2017. Zaostřeno na trénink rychlosti. Znamená více svalů i větší rychlost?. Aktin [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://aktin.cz/zaostreno-na-trenink-rychlosti-znamena-vice-svalu-i-vetsi-rychlost
4) Typy svalových vláken, Patobiomechanika a patokinesiologie [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/tkane_svalove_vlakna.php
5) Fast or slow twitch Muscles, 2000. Lollylegs [online]. [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: http://www.lollylegs.com/lollylegs/injuries/muscles.htm
6) Kardiorespirační adaptace na trénink, Slideplayer [online]. FTK UP Olomouc [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/1906232/
7) BOŘIL, Vojtěch, 2015. Tajemství hodnoty VO2 max. Svetbehu [online]. 6. 3. 2015 [cit. 2018-11-23]. Dostupné z: https://www.svetbehu.cz/uz-beham-ale-chci-lepe/20347-tajemstvi-hodnoty-vo2-max/
8) BERNACIKOVA, Martina. Regenerace a výživa ve sportu. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6253-5.
9) https://unsplash.com/search/photos/sports

Autor článku Jiří Sup

Jiří Sup

Mám ukončené bakalářské studium oboru regenerace a výživa ve sportu na Masarykově Univerzitě v Brně a pokračuji v navazujícím magisterském studiu oboru kondiční trenér. Baví mě téměř všechny sportovní aktivity, nepohrdnu kolektivními hrami, ani individuálními. Primárně se věnuji vzpírání, ve kterém závodím za TAK Hellas Brno. Zajímám se jak o pohyb, tak o stravu a doplňky výživy. Snažím se na sportovní trénink a stravu pohlížet racionálním způsobem, přičemž mým hlavním cílem je, aby byly tyto dva neoddělitelné aspekty pochopitelné pro co nejvíce lidí.

Podobné články

Regenerace ve sportu 2. díl

Regenerace ve sportu 1. díl

Specifické předpoklady pro výkon 2.díl

Plyometrická metoda cvičení a její použití – 2.díl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *